TOM 1018 Magneti

Můj rok s TOM MAGNETI

Dříve jsem s Magnety byla jenom na jednom letním táboře. Letos jsem se rozhodla přihlásit do oddílu. Pokud to šlo, nevynechala jsem žádnou schůzku. Hráli jsme různé hry a naučili se i hodně věcí. Například o značkách, šifrách, názvech okolních kopců a o samotném oddílu.

Netrvalo dlouho a konala se vánoční besídka. Nechyběla nadílka, kterou jsme si vzájemně připravili. Také jsme si zařádili venku v prvním čerstvě napadlém sněhu. Potom se Kuba zatvářil hodně tajemně a oznámil, že nás čeká přijímací zkouška do oddílu. Stáli jsme na schodech a Berty vyvolávaly jednoho po druhém. Všichni si na schodech nacvičovali, čím je ohromí. Nakonec jsme zjistili, že Berty po nás vždy opakují, co děláme. Pokud jsme tedy chtěli, aby nám zatleskaly, museli jsme zatleskat.  Zkoušku nakonec všichni složili. Druhý den jsme se vydali na velkou koulovačku do lesa. A potom jsme se rozešli domů.

Po novém roce začal Kuba bodovat jednotlivé Magnety a počítat jim Siločáry. Chtěla jsem vyhrát, asi se to tak úplně nepovede, ale stejně mě to bavilo.  Každý týden jsem čekala na nový úkol a rychle řešila. Další část siločar byly měsíční speciály. Navrhovali jsme znak oddílu, kreslili mapu, psali básničku. Docela bych si chtěla přečíst básničky ostatních. Taky jsem musela dávat pozor na balení batohu, abych na výletě nedostala nějaké mínusové body. Bohužel jsem díky ježdění na Dětskou univerzitu a nemocem na dost výletech nebyla.

Výlet na Pustý zámek jsem popsala v samostatném článku. Napíši jen to, že jsem si ho užila.

Březen byl ve znamení divadla a mezi Magnety se to modřilo. Nacvičovali jsme jako o život. Čekala nás totiž divadelní přehlídka Cimrman by se divil, která byla součástí  Tomíkovského víceboje. Setkali jsme se s ostatními oddíly. My jsme hráli divadlo Rozjívení Šmoulové. Chippewa hrála velmi strašidelný horor, ze kterého moje mladší sestra dva týdny nespala. Dakoti hráli Cestu do minulosti. Máci hráli pohádku, ze které si všichni ještě dlouho notovali písničku o žábě. Roháči předvedli ATOM TV. Všechny oddíly se snažily, ale vítěz byl jen jeden. Místní oddíl Chippewa si pochutnal na dortu.

Dubnové výlety se mi termínově opět kryly s univerzitou a tak jsem se těšila na Ronov. Tam jsem se bohužel také nedostala.

V květnu přišel super víkend v Kravařích a s ním Gorka - Morka. Spali jsme ve škole a na fotbalovém hřišti hráli poprvé hru podobnou baseballu a vybíjené. Druhý den jsme šli Peklem do České Lípy, odkud jsme jeli domů.  Všichni si budeme dlouho pamatovat Kubu v červeném autíčku, jak se nám pochodujícím směje cestou na nádraží.

Do Pleskot jsem si sice sbalila, ale neodjela. Místo toho jsem ležela s límcem na krku.  Moc mě to mrzelo.

Už se těším na závěrečné stanování a tábor.

Lenča M.